Posudek

POSTAVENÍ ZNALCE, ZNALECKÝ A ODBORNÝ POSUDEK

Zákon č. 444/2011 Sb. ze dne 6. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2012.

POSTAVENÍ ZNALCE:

Jmenování znalců:

Dle Novely zákona může být nyní jmenován ten, kdo je:
  • státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo povolení k trvalému pobytu na území České republiky, nebo státním příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území České republiky;
  • způsobilý k právním úkonům v plném rozsahu;
  • je bezúhonný;
  • nebyl v posledních 3 letech vyškrtnut ze seznamu znalců a tlumočníků pro porušení povinností podle tohoto zákona;
  • má potřebné znalosti a zkušenosti z oboru, v němž má jako znalec působit, především toho, kdo absolvoval speciální výuku pro znaleckou činnost, jde-li o jmenování pro obor, v němž je taková výuka zavedena;
  • má takové osobní vlastnosti, které dávají předpoklad pro to, že znaleckou činnost může řádně vykonávat;
  • se jmenováním souhlasí.

    • Výkon znalecké činnosti:

  • znalec je povinen vykonávat svou činnost ve stanovené lhůtě, oboru a odvětví, pro který byl jmenován
  • orgány veřejné moci ustanovují zpravidla znalce, kteří jsou zapsáni v seznamu toho krajského soudu, v jehož obvodu má orgán veřejné moci sídlo nebo pracoviště, a to po předchozím projednání se znalcem
  • vznikl úplně nový § 10a o mlčenlivosti - znalec je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení; tato povinnost neplatí ve vztahu ke skutečnostem, které byly předmětem veřejně podaného znaleckého posudku nebo tlumočnického úkonu, mlčenlivosti může zprostit orgán veřejné moci, který jej ustanovil, nebo ten, pro nějž znaleckou činnost na základě smlouvy vykonal (povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na konzultanty a další osoby, které se na znalecké činnosti podílely - o povinnosti mlčenlivosti je znalec povinen tyto osoby písemně poučit)
  • nyní může znalec vést znalecký deník v listinné nebo elektronické podobě
    • Znalec, který je pověřen zpracováním znalecké posudku, má přístup k potřebným spisům a informacím o případu, popřípadě k zodpovězení otázek položených orgánům činným v trestním řízení.

    ZNALECKÝ A ODBORNÝ POSUDEK:

  • v trestním řízení je možnost přibrání znalce upravena ust. § 105 odst. 1 trestního řádu takto: „Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující přibere orgán činný v trestním řízení a v řízení před soudem předseda senátu znalce. “
  • zde opět v praxi narážíme na problém postavení zpracovatele odborného vyjádření (dále jen OV) před soudem, neboť OV je dle trestního řádu považováno za tzv. listinný důkaz (ust. § 112 ost. 2 tr. řádu) – ten se při hlavním líčení přečte
  • proti tomu znalecký posudek (dále jen ZP) spadá do důkazních prostředků (ust. § 89 odst. 2 tr. řádu), tudíž v případě výslechu znalce (ust. § 108 tr. řádu) se na tento znalec může odvolat, tedy v případě, že posudek vyhotovil písemně
  • ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení může být přibrán státní orgán, vědecký ústav, vysoká škola či instituce specializovaná na znaleckou činnost (ust. § 110 odst. 1 trestního řádu), podle zákona o znalcích a tlumočnících tuto činnost mohou zaštiťovat ústavy zapsané v oddílu II. seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost vedeném ministerstvem spravedlnosti dle jednotlivých oborů znalecké činnosti, z nichž některé se dle rozsahu dále člení na odvětví, popřípadě specializace
  • podle zákona o znalcích může orgán veřejné moci ustanovit znalcem (tlumočníkem) osobu, která není zapsána do seznamu a má potřebné odborné předpoklady pro to, aby podala posudek (provedla tlumočnický úkon) a která s ustanovením vyslovila souhlas, a) není-li pro některý obor (jazyk) znalec (tlumočník) do seznamu zapsán,
    • b) nemůže-li znalec (tlumočník) zapsaný do seznamu úkon provést, c) jestliže by provedení úkonu znalcem (tlumočníkem) zapsaným do seznamu bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi nebo náklady. Takto ustanovený znalec (tlumočník) nemůže podat posudek (provést tlumočnický úkon), dokud nesložil do rukou orgánu, který jej ustanovil, slib podle § 6 odst. 2
  • správní orgány při přibírání znalce postupují podle ust. § 56 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád
  • v občanském soudním řízení je způsob dokazování znaleckým posudkem upraven v ust. § 127 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, vzpp., kde je řečeno: „Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, ustanoví soud po slyšení účastníků znalce.“
  • soud ustanovuje znalce k vypracování znaleckého zkoumání usnesením a znalec na základě tohoto vypracuje ZP
  • policejní orgán má dvě možnosti, jak si vyžádat znalecké zkoumání - první variantou, je vydání opatření, kterým je znalec přibrán k vypracování ZP, druhou variantou je dožádání, což je forma žádosti o vypracování OV
    • Zdroj: www.justice.cz

    Odborná způsobilost k vypracování odborných vyjadření a znaleckých posudků

    1. Osvědčení - psycholog písma
    2. Vysvědčení - psycholog písma
    3. Potvrzení o studiu grafologie a psychologie
    4. Osvědčení - grafické expertízy ručního písma
    5. Znalecké minimum
    6. Rozhodnutí o jmenování soudním znalcem

    1 2 3 4 5 6