Změny písma
Napsala: Mgr. Věra Škultétyová 28. srpna 2015
Písmo je chápáno jako zautomatizovaný volní proces. Psací pohyby nacvičuje každý z nás již ve školním věku, jsou postupně zdokonalovány, v průběhu nacvičování psacích pohybů se psaní stává stále více procesem mimovolním. Existuje přímá souvislost mezi psychickou stránkou jedince a jeho rukopisem. Grafolog či písmoznalec se neobejde bez informace o mechanických či tělesných podmínkách vzniku písma.
Změny písma se dějí z různorodých příčin – tělesných, fyziologických nebo funkčních změn organismu. Lidé, kteří si zranili svoji dominantní ruku, či na ní utrpěli nějakou nenávratnou újmu, jsou schopni psát tou druhou, nedominantní. Jsou to poruchy psacího aparátu, ruky, dlaně, prstů, předloktí, ramene, může to být následek úrazu, havárie, nebo důsledek chybného genetického vývoje. Schopnost psát je ovšem zakódována v mozkové kůře, není vázána pouze na dominantní ruku. Přiměřený tréning dovoluje pak znovuosvojení schopnosti psát, vytváří se osobitý dynamický stereotyp. Osoby, jež píší pravou rukou, využívají levou hemisféru a naopak.
Poruchy mozkového aparátu, poruchy smyslů, zhoršené vidění či dokonce ztráta zraku zásadním způsobem ovlivňují psaní. Zhoršené vidění má vliv na celkovou velikost písma, řádkování bývá nerovné, vytvářejí se větší mezery mezi slovy, tlak psacího prostředku na podložku je intenzivnější.
Dysgrafie je chápána jako snížená schopnost až neschopnost osvojit si vytváření písmen, slov, vět. Postihuje grafickou stránku psaného projevu. Často bývá spojena s dyslexií, dysortografií – vynecháváním písmen, částí slov, záměnou pořadí písmen, přepisováním, záměnou hlásek či podobných písmen. Agrafie je ztráta získané schopnosti psaní. Vytrácí se možnost zapamatovat si a automaticky zapisovat písmena a slova. Příčiny bývají často fyziologické – porucha CNS, záněty, infekce, úrazy, poškození mozku. Dysortografie je vývojová porucha pravopisu – narušená schopnost sluchové analýzy, omezená schopnost osvojit si gramatická pravidla a uplatňovat je při psaní.
Duševní poruchy mají zásadní vliv na vytváření psaného projevu – paranoia, schizofrenie, bipolární porucha a neurotické stavy, také Parkinsonova choroba. Specifickými druhy psychických poruch jsou poruchy intelektu.
Změna písma provází také proces stárnutí organismu. Písmo zaznamenává třes, je méně pružné, zpomaluje se. Krátkodobě mohou na tvorbu psaného projevu působit také alkohol, drogy, léky. Únava je rovněž faktorem, jenž se v písmu projevue.
Zdroje: Radovan Blažek, Lubomír Vašina